Sbor dobrovolných hasičů  BÍTOUCHOV

 

 

 

 

 

PAMĚTNÍ KNIHA OBCE : BYTOUCHOV – SPÁLOV

                                 - výňatky o dobrovolných hasičích

                    - kronika psána v letech 1930 – 1964

 

 Tento spolek byl založen dne 21. února 1892. Tehdejším předsedou spolku byl zvolen pan František Minařík, řídící učitel v Bítouchově, jednatelem pan Jan Kozák, který vypracoval stanovy sboru a pokladníkem pan František Kousal, rolník v Bítouchově. Členy výboru byli: František Kolín, Jaroslav Malý (hostinský), Petr Tulak (rolník), František Křapka (domkař) a Jan Housa (rolník). Hospodářským správcem byl zvolen pan František Láska, jehož náhradníci byli pánové Jan Matura (tovární dělník) a Jan Podzimek. Revizory účtu byli pan Petr Tulak (rolník) a pan Vincenc Novotný (tovární dělník).

 Členský příspěvek činil ročně 1 zlatý, který byl později snížen na 1 K 50 h. Jako spolkový kroj byl stanoven kabátec barvy tmavomodré se stojacím límcem, kožená čepice s červenobílou primkou a vpředu s hasičským znakem.

 Hasičská stříkačka byla zakoupena v roce 1892 z Jesenného asi za 400 zlatých a 150 metrů hadic k tomu. V únoru 1893 byl starostou spolku zvolen pan Alois Bém, rolník v Bítouchově, č. 1. Spolková místnost byla u pana Hynka Štěpánka, hostinského. V roce 1893 se spolek přestěhoval k panu Petru Skrbkovi. Cvičení spolku se odbývalo jednou za 14 dní. Spolek se stal členem Župní hasičské jednoty semilské. Každý člen byl pojištěn pro případ úrazu u Ústřední hasičské jednoty semilské. Sbor odebíral hasičský časopis „Věstník“.

 V neděli dne 12. Září 1895 se konalo veřejné cvičení (poplach). Místem požáru byla stodola p. Petra Skrbka.

 V roce 1896 se účastnil spolek slavnosti vzkříšení v Semilech. Téhož roku se konalo první pochodové cvičení.

 V roce 1897 se členové sboru přihlašovali k pohřební pokladně.

 V srpnu r. 1897 byla veliká Jizera. V Jizerských horách byla průtrž mračen. Členové hasičského sboru v Bítouchově měli pohotovost u lávky k továrně. Voda stříkala už na lávku. Lidé z Bítouchova chtěli přejíti do Řek, kdež bylo všechno zatopeno tak, že lidé nemohli na ulici. Z přízemních bytů převáželi tovární hasiči nábytek dělníků do ohřívárny po vorech. Občané z Bítuchova chtěli na lávku, aby se podívali, jak se voda hrne. Bítouchovští hasiči uzavřeli provazy přechod přes lávku ze strany bítouchovské. Vše řídil velitel sboru p. Josef Housa, tovární mistr č. 94 (Zapsáno podle výpovědi p. J. Housy).

 25. června 1899 konán poprvé sjezd v Bítouchově. Slavnostní řeč pronesl p. František Kalina. Koncert byl ale pokažen deštěm. Cvičeno pěkně. Večer konán věneček. Vydání činilo 400 zlatých. Téhož roku byli jmenováni čestnými členy: zakládající člen p. Petr Skrbek a přispívající člen p. Antonín Václavík – pro své zásluhy o sbor. Čestným členům byly předány diplomy.

 Dne 25. Srpna 1900 konáno okrskové cvičení. Po cvičení se konal koncert. Pan Josef Housa, starosta sboru byl jmenován čestným členem za své zásluhy pro sbor.

 V roce 1900 stal se sbor činným členem ochotnického spolku „Jizeran“ příspěvkem 4 K.

 Dne 15.září 1901 bylo pořádáno veřejné cvičení s přednáškou. V r. 1909 konána přednáška zemským dozorcem hasič. p. Josefem Brázdou. Téhož roku zamítnuto choditi v parádním kroji na církevní slavnosti.

 Dne 21. Června 1909 otevřeno a odevzdáno sboru nové skladiště, které dala vystavěti obec. Při slavnosti promluvil starosta sboru p. Pavel Skrbek. Po prohlídce skladiště byl koncert a večer věneček. Do r. 1909 byla stříkačka uložena ve škole v šupně. Mokré hadice se sušily na sloupu umístěném na školním dvoře. 17. září 1910 konán noční poplach.

 V dubnu 1911 zvolen starostou (velitelem) sboru p. Antonín Trojan, truhlář.

 Téhož roku ustanoveni noví četaři u stříkaček: u dolní p. František Hradecký a u horní p. Jan Matura. Lezci si zvolili nálezcem p. Emila Nečáska. Téhož r. stanoveno řádem policejním, že musí býti hlídky hasičské při plesích, divadlech, které budou placeny. Čestným členem zvolen p. Jaroslav Malý.

 20. ledna 1912 pořádal sbor spolu s tělových. Jednotou „Sokol“ tamburašský koncert. Učinkoval kroužek tamburašů z Libštátu (17 osob). Poplatek za hlídku činil 2 K. V r. 1912 konáno poplachové cvičení u p. Aloise Lukše.

 20. ledna 1913 zřízen ochranný sbor, který bude nosit pásky na ruce. Úkolem jeho bude: vynášet majetek a stát u něho stráž. Pořízena malá lékárnička. Téhož roku zřízena nádrž na Moravě. Dne 8. Srpna 1913 konáno n Spálově okrskové cvičení, kterého se sbor bítouchovský účastnil. Téhož roku konán noční poplach (stodola p. Josefa Housy).

 V roce 1914 jmenován čestným členem p. František Kubíček, tov. mistr, za dlouholeté služby jednatelské. Darován mu čestný diplom. Jednatelem byl od roku 1895 – 1927. Po vypuknutí války omezena činnost sboru. Nekonána cvičení. Uloženo správcům, aby stroje a reqisity měli v čistotě. Sbor bítouchovský byl jeden z dobře vycvičených a ukázněných sborů celé župy, o čemž svědčily zprávy v upních schůzích. Od r. 1915 nekonána valná hromada až do února 1919. Činnost ohromena válkou, ale v roce 1919 měla ráz slavnostní, protože konána v osvobozené vlasti. Ve válce ztratil sbor do r. 1919 9 členů – čest budiž jejich památce!

 V roce 1919 usneseno účastniti se Husovy oslavy. V roce 1920 zvoleni čestnými členy p. František Novotný a Čeněk Novotný. R. 1921 konán poplach na Moravě. Téhož roku zúčastnil se sbor požáru v Řekách (12. října). Budova „hotelu“ byla pomocí sboru bítouchovského uhájena. Sbor za to dostal od firmy Schmitt 500 Kč.

 Dne 17. září 1922 účastnil se sbor uvítání pana presidenta T. G. Masaryka v Semilech. Pana presidenta velice těšilo, že se hasičstvo celé župy dostavilo k jeho uvítání. Srdečně zástupcům župy poděkoval. Milá vzpomínka.

 V květnu 1923 resignoval na funkci starosty (velitele) p. Antonín Trojan, truhlář č. 120, který byl starostou od r. 1911 – 1923. Starostou (velitelem) zvolen p. Karel Kynčl, řezník č. 109. Do komitétu pro postavení pomníku padlým vojínům v Bítouchově zvoleni p. Jan Saska a František Hradecký. Na pomník věnoval sbor 150 Kč. Hasičského sjezdu v Praze ve dnech 28. - 30. června 1923 zúčastnilo se 9 členů.

 R. 1924 zvolen velitelem sboru p. František Hradecký, dosavadní četař I. Stříkačky. Funkci starosty ponechal si pan Kynčl. Téhož roku konána v Semilech župní škola hasičská, sbor vyslal do ní své činovníky. V tomtéž roce pořádán v Semilech samaritní kurs, který obeslán 4 členy. Odhalení pomníku padlým v Bítouchově dne 24. Srpna 1924 účastnil se sbor ve velkém počtu.

 V roce 1925 začali členové sboru cvičiti se sekerami. Téhož roku zúčastnili se 2 muži a 2 ženy 3 nedělního samaritního kursu v Semilech. Účastníci obdrželi po zkoušce legitimaci a vysvědčení.

 V roce 1926 učiněn pokus získati mladá děvčata, která by chtěla jako hasičky působiti. Ještě téhož r. 1926 předvedly hasičky na župním sjezdu v Bořkově hry a tance velmi pěkně. Ve valné hromadě 1927 vzdal se funkce jednatele p. František Kubíček, který byl jednatelem po 31 let.

 V roce 1927 přemístěn sbor z původní sborové místnosti náležící nejdříve p. Pavlu Skrbkovi, později p. Karlu Kynčlovi, kde byl téměř od svého založení do r. 1927 tedy plných 35 let. Ve valné hromadě rozhodnuto, aby se sbor přemístil do hostince p. Josefa Morávka. V roce 1928 zvolen starostou p. Jaroslav Malý, hajný. V roce 1929 zvolen velitelem p. Josef Morávek, host., jednatelem zvolen p. František Kozák. V r. 1930 zvolen starostou p. Jáchym Malý, krejčí č. 127. O pouti v letech 1922 – 1934 konána na zahradě p. J. Housy poutní zahradní veselice, kde se prodávalo pivo, byla střelnice a kolo štěstí. V r. 1930 obdržel sbor subvenci v obnosu 4 OOO Kč.

 28. června 1931 konán v Bítouchově župní sjezd. Z jara téhož roku objednána motorová stříkačka. Hrubý příjem sjezdu činil 17 246,90 Kč, vydání 9 112 Kč. Do Kampeličky uloženo 7 200 Kč. Na koupenou stříkačku vypůjčen obnos 32 500 Kč od zdejší Kampeličky na zaručení 4 členů sboru.

 40. výročí založení sboru oslaveno 26. června 1932. Konán o 1 hod. poplach a o 2. hod. seřazení průvodu v Horním Bítouchově a odchod na cvičiště, kde konán koncert, cvičení se stříkačkou, sekerami a žebříky. Při oslavě rozdány dlouholetým členům sboru čestné diplomy:

 P. Františku Kubičkovi, tov. mistru v Bítouchově  č. 107,

 Janu Maturovi, tov. děl.  č. 56,

 Josefu Housovi, tov. mistru č. 94,

 Janu Štěpánkovi, rolníku   č. 26,

 Jáchymu Malému, krejčímu    č. 127,

 Františku Koublovi, tov. děl. č. 127,

 Janu Housovi, rolníku č. 9,

 Josefu Kylouškovi, tov. děl.  č. 22,

 Ludvíku Bémovi, rolníku č. 49,

 Čeňku Křapkovi, tov. mistru č. 73

 Kulturní činnost sboru jeví se pořádáním občanských přednášek a divadel. Od r. 1893 konán každoročně ples, vyjma let válečných. Sbor účastnil se též spolu s místními spolky téměř všech kulturních podniků v obci.

 V čele sboru od r. 1892 ve funkci starosty (velitele) stáli:

p. František Minařík, ř. uč. V Bítouchově  1892 – 1893

Alois Bém, rolník 1893 – 1894

František Kousal, rolník 1894 – 1895

Josef Housa, tov. mistr 1895 – 1909

Pavel Skrbek, hostinský 1909 – 1911

Antonín Trojan, truhlář 1911 – 1923

Karel Kynčl, řezník 1923 – 1928

Jaroslav Malý 1928 – 1929

Josef Morávek, hostinský 1929 – 1930

Jáchym Malý, krejčí 1930 –

 

 Velitelem je od r. 1929 p. Josef Morávek, starostou p. Jáchym Malý od r. 1930.

 

 V roce 1930 ve schůzi obecního zastupitelstva usneseno na žádost hasičského sboru, aby sbor dosavadní čtyřkolovou stříkačku prodal a stržených peněz použil k zakoupení nového vyhovujícího stroje, který pořídí sbor na svůj náklad. Odvezení stroje závisí na dodání motorky. Do rozpočtu obecního rozhodnuto dáti částku na sbor dle možností.

 28. června 1931 konán v Bítouchově župní hasičský sjezd, který se vydařil. Téhož roku koupena nová motorová stříkačka od firmy Hasičské závody, akc. spol., Čechy u Prostějova za 31 000 Kč, (opis objednacího listu v archivu obce), kterou si koupil sbor dobrovolných hasičů v Bítouchově bez zaručení obce.

 26. července 1932 konána hasičským sborem oslava 40tého výročí založení sboru. Konán poplach, koncert, cvičení stříkačkou, sekerami a žebříky. Účast pěkná. Slavnost se vydařila.

 V roce 1934 došlo k rozdělení Bítouchova a Spálova.

 Dne 8. září 1934 vypukl o půl 5 hodině odpolední v usedlosti p. Aloise Lukše, č. p. 45, požár. Vznikl ve stodole asi od elektrického vedení. Za hodinu podlehla stodola dravým živlům. Obytné stavení bylo zachráněno, ač operky již ohořívaly. Jen velké oběti a odvaze občanů a hasičů je dlužno děkovati, že obytné stavení bylo zachráněno. Obtíže činila nepřítomnost stříkačky. Místní sbor, maje právě stříkačku na opravě, nemohl okamžitě s úspěchem zakročiti k hašení, což se mohlo státi osudným, ale přesto zasáhl ruční stříkačkou. K požáru dostavilo se hasičstvo ze Semil a Podmoklic. Podmoklický sbor podnikl zápas s dravým živlem a dvěma proudy chrlil vodu do ohně. K ohni přichvátalo mnoho občanstva z celého okolí.

 Dne 19. března 1936 vyhořel obytný dům a hostinec se sálem paní S. Mejvaldové, č. p . 100. Požár vznikl v podkroví a zachvátil celou budovu, za několik minut byl celý objekt v plamenech. N místo požáru sjeli se hasičské sbory ze Semil, Podmoklic se svými motorovými stříkačkami. Sbor hasičů firmy Schmitt přiváděl vodu přes řeku ze svých hydrantů. Sbor bítouchovský zasáhl do boje se živlem pouze starou ruční stříkačkou, poněvadž motorovou měl na opravě. Uhájeny byly blízko stojící budovy č. p. 42 a 93. Požárem zachvácená budova vyhořela úplně, zvláště sál taneční byl zničen téměř do základů, neboť padající konstrukce střechy strhla ssebou i zdivo, která se zřítilo až od základu. Za uhájení domů č. p. 42 a 93 obdržel sbor dobrovolných hasičů odměnu od pojišťoven a konsumu „Svépomoc“ odměnu ve výši celkové 5520 Kč. Budova č. p. 100 byla ještě téhož roku majitelkou znovu postavena jako jednopatrová – sál znovu zbudován nebyl. V červnu téhož roku vyhořel dřevník u Františka Hotě č. 125. Téhož roku a na starém místě postaven nový.

 Sbor dobrovolných hasičů pořádal v únoru (1936) ples u Mejvaldů. Byl velmi početně navštíven.

 Valná hromada sboru konána 10. Března u Morávků za účasti 30 členů. Měla rušný průběh a členstvo poukazovalo na různé chyby vedoucích činitelů a výsledek toho byl, že resignoval velitel sboru p. Josef Morávek. Dosavadní starosta sboru Jáchym Malý byl jmenován čestným předsedou. Za starostu zvolen p. František Rosenberg st.

 Spolková místnost, která byla až dosud u Morávků, přemístěna byla do hostince p. Josefa Kousala.

 Mimořádná valná hromada konána byla 17. května v hostinci p. Boh. Noska „v Rokli“. Svolána byla na podnět předsednictva hasičské župy Riegrovy na popud bývalých činovníků sboru, kteří poslali resoluci župě za účelem znovuprovedení voleb. Této valné hromadě přítomni byli ze župu p. Závitkovský a Doubek ze Semil a Koucký z Jesenného. Novou volbou bylo zjištěno, že nový výbor byl zvolen převážnou většinou a zůstává v tom složení, jak zvolen byl v první valné hromadě.

 Motorová stříkačka musela být dána na opravu, jelikož motor byl poškozen. Uvažováno jest o koupení stroje nového – silnějšího.

 Sbor čítá 76 členů.

 Dne 2. května 1937 předvedla firma Vyskočil novou motorovou stříkačku, o kterou se zajímal Sbor dobrovolných hasičů. Za účasti členů sboru a zástupců obecního zastupitelstva provedena zkouška. Stroj umístěn byl na lávce pod Morávkovi a z Jizery vodu nasával, voda tlačena až ke zvonici, kde voda dostřikovala její hoření kopule. K uskutečnění koupě však nedošlo, neboť firma Ing. Boh. Ebert z Prahy nabídla sboru motorovou stříkačku lepší a silnější. Tak došlo k uzavření koupě dne 9. srpna a vyhotoven byl pamětní spis o této koupi a záruce. Je to motorová stříkačka s motorem 4taktním o síle 40 …? Za cenu 21 000 Kč jako doplatek ke stroji starému. Záruku přejímá obec Bítouchov, resp. obecní zastupitelstvo. Tak dočká se sbor nového vytouženého stroje, který bude slavnostně předán v roce 1938 veřejnému účelu při příležitosti župního sjezdu na oslavu 20ti letého trvání naší republiky.

 Požáry v roce 1937: v létě měsíci červnu vyhořel domek č. p. 131, který náležel paní Růženě Plívové, bydlící v č. 133. Domek stával o samotě pod Moravou, pod svahem cesty „na rovini“. Domek nebyl obydlen. Bývala tam kdysi pekárna Josefa Housy. Domek postaven již nebyl. 22. prosince vyhořela stodola rolníka Petra Hudského č. p. 24. Stodola tato postavena byla v roce 1915, když vyhořela poprvé. Nynější požár vznikl z neznámé příčiny a zničeny byly zásoby slámy i krmiva, nářadí a hospodářské stroje. Škoda vzniklá byla nepatrně kryta částkou pojištění.

 V roce 1938 v rámci oslav na 20 let trvání čsl. Republiky konán byl župní hasičský sjezd v naší obci. (4. září). Dopoledne vykonán byl poplach, v kterém použito bylo nové motorové stříkačky dodané sboru 30. ledna t. r. od fy Ebert z Prahy. V odpoledním pořadu slavnosti zařazeno bylo cvičení sborů, prostná retříkevé ? skupiny, předání diplomů zasloužilým členům a předání nové motorové stříkačky veřejnému účelu. Sbor obdržel od H. J. subvenci na stříkačku v částce 5 000 Kč.

 Dne 8. července 1938 v noci vznikl z neznámé příčiny požár stodoly, skladiště a kolny pana Karla Kynčla, hostinského č. 38. Celá stavba stávala ve dvoře směrem od nynější stodoly ku vjezdu do dvora, byl to celý souvislý objekt budov ze dřeva krytý lepenkou, byly to: chlévy, stodola, dřevníky, skladiště dekorací ochotnického spolku a u samého vjezdu byla porážka. Požár vznikl ve stodole a rychle se rozšířil na celý objekt. Včasným zásahem hasičského sboru nemohl se požár rozšířiti na budovu hlavní. Škoda byla z části kryta pojištěním…

 Rok 1939. Sbor dobrovolných hasičů nevykazuje vůbec žádnou činnost, jako jiné spolky, jejichž činnost nebyla dosud zastavena, pouze živoří.

 Rok 1940. Činnost sboru nijak zvlášť nevýznačná – jen to co musí být!! Zakoupeno bylo 40 m hadic od firmy Šlechta za 1 310 Kč a savic za 378 Kč. Seznam inventáře oceněn na 48 000 Kč.

 Rok 1941 – hlídky v obci: sborům dobrovolných hasičů nařízeno stavěti denní i noční hlídky z řad svého členstva, kteří mají za úkol bdít nad bezpečnostním opatřením proti požárům v obci. V době denní hlídkují lidé starší, kteří nejsou v zaměstnání. V noci mají chodit po vsi hlídky o dvou mužích. Tato opatření jest však přezírána a záleželo na svědomitosti hlídkou povinných, jak svoji službu konati. Úřadům se však hlásilo, že povinnost se plní svědomitě.

 Rok 1942. U firmy Schmitt byly vyřazeny dvě ruční hasičské stříkačky, které měly přijít k rozmontování a k zničení. Členové hasičského sboru v Bítouchově požádali o prodej jednoho tohoto stroje – poněvadž byl v pořádku. Dohodou bylo sjednáno, že se učiní výměna – kus za kus. Za slabou a lehkou, dostal sbor stroj silný. Umístěn jest v hoření strojnici.

 Ve smyslu nařízení ministerstva vnitra z 18.6.1942 předávají hasičské sbory celé zařízení a inventář do majetku obce. Sbor bítouchovský oceňuje svůj majetek na 16 280 Kč, veškeré závazky v obnose 17 884 Kč přebírá obec Bítouchov.

 Dne 3. října 1942  vyhořelo obytné stavení p. Václava Buriánka č. p. 152. Požár povstal pravděpodobně od zapařené píce. Roku následujícího byl domek opět postaven na témže místě.

 Pro požární hlídky zřízena byla strážnice v domě p. Štěpána Slezáka v bývalém krámě. Strážní konali službu od setmění do svítání. Určována byla obecním úřadem a to, 2 muži do půlnoci a 2 od půlnoci do rána. Stráže kontrolovány byli četnictvem. Úkolem stráží bylo dohlédati nad řádným zatemněním, zamezení vzniku požáru a udržování hasičského nářadí a pomůcek v pohotovosti.

 19. dubna 1944 kolem 22 hodiny vypukl z neznámé příčiny požár ve stodole p. Františka Kozáka, č. p. 24. Požár e rychle šířil a zachvátil celou velikou stodolu, která lehla popelem. Obytné stavení stojící nedaleko bylo uchráněno před požárem.

 Sboru hasičskému roku 1947 zakoupen byl motorový vůz z konfiskovaného majetku po německé armádě. Vůz sloužiti bude přepravě mužstva i motorové stříkačky. Odhadnuta cena 31 000 Kč zaplacena: 15 000 Kč převodem z vázaného vkladu a 16 000 Kč v nové měně.

 V roce 1950 byla provedena přestavba hasičské zbrojnice. Malá hasičská zbrojnice svým malým prostorem nevyhovuje požadavkům dnešní doby. Skladiště, v němž má se umístit motorový vůz a motorová stříkačka s příslušenstvím a nářadím nevyhovuje. M.N.V. přikročuje k adaptaci zbrojnice, při nichž je zřízena i místnost pro žňové protipožární hlídky. Projekt a rozpočet zpracoval Stavokombinát. Veškeré stavební práce konány jsou svépomocí a brigádnicky.

 Při bouři roku 1953, která trvala asi 1 hodinu, sjel blesk do elektrického vedení sekund. sítě na Kapitále a způsobil požár následkem špatně provedené instalace v podkroví domku č. p. 66 náležící paní Marii Novotné a sestře její Anně Návesníkové. Požár ten vzniklý v odpoledních hodinách, ač byl včas obyvatelstvem upozorován, nepodařilo se jej v zárodku lokalisovati následkem nedostatku vody. Sjeté hasičské sbory z Bítouchova, Cimbálu a Semil, účastnili se pouze záchranných prací bez stříkaček pro nepříjezdný a nedostačující zdroj vody.

 Rok 1959. Místní jednotka požární ochrany rok od roku se stabilizuje a ve své činnosti nabývá pevného charakteru. Na předních místech činovnických stojí staří a osvědčení pracovníci:

 Strnad Petr, předseda od r. 1951

 Kolín Jaroslav, jednatel od r. 1951

 Rosenberg Frant. st., velitel od r. 1959

 Kunc Frant., pokladník od r. 1951

 

 Jednotka koná svoje schůze výborové i členské řádně a zodpovědně. Dbá a dozírá na preventivní péči o protipožární ochranu. Provádí domovní a bezpečnostní prohlídky. Provádí nábor mladých členů a dává jim výcvikovou náplň. Stav členů jest 29, úbytek 4 členové následkem přesídlení a úmrtím.

 Okresní soutěže požárních sborů v Benešově zúčastnili se 1 závodícím družstvem, které získalo III. místo v pořadí vítězů. Na nadílku žákům národní školy věnovali 200 Kč. Zúčastňovali se všech akcí konaných okolními sbory. Zvlášť dobrý soudružský poměr vládne mezi sborem Kolory 01. Korporativně zúčastnili se oslav 90ti letého založení tohoto sboru. Se svými členy a příznivci podnikli 2 denní výlet 18. – 19. července do Jižních Čech – Konopiště, Tábor, Hluboká a Český Krumlov.

 Rok 1961. Místní jednota požární ochrany stále agilně rozvíjí svoji působnost a činnost. Provádí preventivní prohlídky a žňové hlídky. Splňuje všechny závazky učiněné na pomoc JZD a odpracovává při sklizňových a výmlatových pracech 1 000 hodin. Věnuje se výcviku žákovského družstva, které se umístilo v soutěži žákovských družstev v Košťálově na prvním místě a získalo odměnou zlatou medaili a diplom, tyto vítězné ceny umístěny jsou v kulturní místnosti u Kousalů.

 V čele místní jednoty stojí tito osvědčení pracovníci:

 Předseda Rosenberg Frant. st.

 Velitel Kozák Jaroslav

 Jednatel Kolín Jaroslav

 Organizátor Mejvald Vlad.

 Prevence Král Vlastimil st.

 Hospodář Strnad Petr

 Kult. a prop. Hák František

 Ref. Mládeže Kousal Josef

 Pokladník Kunc Frant.

 

 Rok 1963. Sloučení Bítouchova a Semil.

 Sbor požární ochrany koná pravidelné schůze a v letních měsících povinná cvičení s motorovou stříkačkou. Vychovává kádr mladých požárníků a stará se i o své budoucí nástupce. Z větších akcí mimo výletu nic zajímavého. Pochvalně nutno zaznamenati, že někteří členové požární ochrany i přes svůj vysoký věk zúčastňovali se brigád při výpomoci při špičkových polních pracích a výmlatu. Jako dva nejvytrvalejší jmenuji Strnada Petra, 72 roků a Laurina Josefa, 69 let.

 8. ledna 1964 v 10 hod. dopoledne vznikl v domě Jana Housy č. p. 76 „v Závrší“ požár, který v krátké době zničil všechny hořlavé části domu. Požár vznikl z nezjištěných příčin, ale pravděpodobně od špatné nebo porušené elektrické instalace. Včasným zásahem sousedů bylo zařízení bytu zachráněno, však inventář hospodářských zařízení, zásoby píce a věci na půdě uskladněné nebylo lze zachrániti. K požáru odstavili se požárníci ze Semil s autocisternou.  

---

V roce 1993 byla u příležitosti 100 let založení sboru pořádána soutěž v požárním sportu nad pomníkem padlých v Bítouchově.

V létě roku 1996 Město Semily poskytlo finanční prostředky na výměnu střešní krytiny na požární zbrojnici. Práci sbor provedl svépomocí.

V současné době vlastní sbor nákladní automobil Praga RN z roku 1951. Automobil je upraven pro přepravu motorové stříkačky PJ-8 a hasičského vybavení.

Nejednou se ukázalo, že i tato stará, historická technika odvede při zásahu u požáru nebo při velké vodě, ještě velký kus práce.

Družstvo mužů se zůčastňuje soutěží v Okresním poháru.

Členové hasičského sboru Bítouchov pořádají jednou v roce soutěž v požárním sportu. Pravidelně je každoročně pořádán hasičský bál v restauraci U Kynčlů v Bítouchově.

---

A také trochu fotek z dob mimulých